Rybolov

Od 4. dubna je časopis Rybolov na novinových stáncích…

Ochutnávka z tohoto čísla

Již nyní si časopis můžete zakoupit v elektronickém vydání .

Jarní rybolov s příchutí končící zimy je pro většinu rybářů spojen s tekoucími vodami. Ty už jsou na mnoha místech částečně, nebo úplně rozmrzlé. Některé i přes letošní tuhou zimu nezamrzly vůbec.

Pryč jsou ty doby, kdy si rybáři doma míchali krmení. Jednak je k tomu vedla skutečnost, že v rybářských obchodech nebylo žádné krmení k dostání, a jednak také tajně snili o tom, že objeví „zázračné krmení“, kterému žádná ryba neodolá.

Prázdniny čtrnáctiletého Martina s opravdovým průvodcem Tomášem, tátou a kamarádem Piškym – RIO EBRO, červenec 2011

Nové vydání časopisu je již k dostání na novinových stáncích.

Velký okoun se vyskytuje všude, nejen v našich řekách, ale je i ve velkých nádržích, pískovnách stejně jako i v rybnících a v neposlední řadě i v komerčních vodách. Je to již deset let, co jsem chytil okouna o váze 2,1 kg, je to zatím můj osobní rekord, který se mi dodnes nepodařilo překonat. Ryba byla ve vynikající kondici, ale vypadá jen velice skromně.

Přívalové deště velmi rychle zkalí řeku a mnohé rybáře to může odradit, co byste poradil rybářům, kteří rádi rybaří na plavanou?

Pokud je voda jako „kafe“, tak si raději navažte pár udiček nebo forpasů, protože v takové vodě se dá možná přemluvit nějaký úhoř, ale se splávkem mnoho šancí mít nebudete.

Loňskou sezónu jsem se snažil co nejvíc volného času trávit nabroděný v neoprenu na některé ze pstruhovek. Jezdil jsem s kolegou Láďou Suchánkem a chtěli jsme se podívat na co nejvíce vod po východních Čechách. Sjezdili jsme jich vážně hodně. Od potoků, menších říček až po velké řeky. Každou jme navštívili hned několikrát a chtěli jsme si udělat obrázek o stavu obsádky na našich pstruhovkách.

Bolen byl po mnoho let považován za rybu téměř nedosažitelnou. Dnes naopak často čtu názory, že jeho ulovení je až dětsky prosté. Je těžké dát některému z těchto názorů za pravdu bez hlubší znalosti zvyků a biologie těchto ryb. Proto chci začít několika podstatnými informacemi, tedy důležitými alespoň z rybářova pohledu.

Podzim je pro mě jakožto kapraře spíš utrpení, protože “dokonale promyšlená“ povolená doba lovu mi kromě víkendů brání dostat se k vodě. Po práci mi zbývá tak hodina, někdy dvě, což je na kaprařinu opravdu málo, a tak si lámu hlavu, jak tento volný čas využít nějak lépe než bezduchým zíráním do televize. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, jediné, co připadá v úvahu, je přívlač.