privlac-01Loňskou sezónu jsem se snažil co nejvíc volného času trávit nabroděný v neoprenu na některé ze pstruhovek. Jezdil jsem s kolegou Láďou Suchánkem a chtěli jsme se podívat na co nejvíce vod po východních Čechách. Sjezdili jsme jich vážně hodně. Od potoků, menších říček až po velké řeky. Každou jme navštívili hned několikrát a chtěli jsme si udělat obrázek o stavu obsádky na našich pstruhovkách.

Já muškařím už dvanáct let a kolega o mnoho déle. Dalo by se říct, že rok od roku je stav horší a horší a při našem bilancování tomu nebylo jinak ani v loňské sezóně. Pomalu by se naše pstruhovky daly rozdělit na mrtvé a skomírající. Máme tolik překrásných řek s nádhernými peřejemi, hlubokými proudy, ale to hlavní v nich chybí. Nebudu zde konkrétně jmenovat řeky, kde jsme si ještě vcelku hezky zachytali, a řeky, kde jme naopak byli velice zklamaní. Každý z vás si sám umí udělat svůj vlastní názor. Nejsmutnější je fakt, že těch zarybněných je vážně poskromnu.
I přes to všechno se nám podařilo pár krásných potočáků zdolat a opět pustit do rodného živlu. Chytli jsme pár ryb od 40 do 50 cm a největší potočák měřil 57 cm. Nejúspěšnější nástrahou byl suverénně strýmr. Párkrát se nám podařilo trefit se do večerního sběru, a to potom parádně fungoval suchý chrostík a jepice. Na nymfy jsme nachytali spoustu ryb, ale pouze ty menší. Jedinou vadou na kráse bylo to, že se nám tyto krásné ryby podařily nachytat pouze na dvou řekách. Neříkám, že jinde se tu a tam takový pstruh neukáže, ale takových ryb je vážně málo. Navíc mi snad každý dá za pravdu, že není nad souboj s velkým potočákem. Jenže pokud se něco nezmění, tak si o souboji s takovou rybou budeme moct nechat jen zdát. Pominu zde ustavičné bagrování řek. Potom i to, že kde se pravidelně vysazuje duhák, potočák skoro vymizel. Nad čím se hlavně chci pozastavit, je to, s čím přišel letošní rybářský řád. Konečně se v něm udály podstatné změny co se týká pstruhových vod. Hlavní bylo zvýšení míry potočáka a hlavně limit pouze jednoho kusu na vycházku, jakožto i zkrácení doby lovu lipana a ponechání si také jen jednoho kusu. Pro rybáře, který chodí k vodě proto, aby si odpočinul a zachytal si, to byla konečně vyhlídka k lepšímu. Všichni kolem, co znám, to přijali pozitivně, akorát jsme se shodli na tom, že to mělo přijít už dřív. Ale pořád tady byla vidina, že by se pomalu mohl vrátit život do vody. Jenže poslední zprávy jsou jako šok. Na základě vzbouření menších pstruhových organizací se vše vrátilo téměř do původního stavu, jako tomu bylo loni. Sám nevím, jak se něco takového vůbec může stát. Věc jednou schválená Českým rybářským svazem, která prošla hlasováním, snad by měla být respektována. Nebo jsem se toto aspoň domníval. Potom stačí, aby se vzbouřilo několik lidí a může se zrušit cokoliv?? Jak tedy funguje ČRS? Nejde mi ani do hlavy to, proč ke vzbouření došlo. Nabízejí se dvě věci. Jednou jsou peníze, jakožto příspěvky od svazu, a jako druhá mě nenapadá žádná jiná, než touha po mase. Přece není možné, aby o něco takového usilovali lidé, kteří chtějí řeky plné ryb. Takže jsme opět tam, kde jsme byli. Mrtvých vod bude přibývat, ale změna žádná. Na závěr bych snad jen dodal, že přesné změny budou ve formě dodatku k rybářskému řádu k dostání v místech výdejů povolenek. Rád bych skončil nějak pozitivně, ale nejde mi to. Přeji aspoň všem rybářům, co vědí jak se chovat k přírodě a hlavně k rybám, do nové sezóny co nejvíce hezkých chvil u vody.