Krásný letní večer, hladina je jako zrcadlo s tisíci rybkami. Koncert žab přeruší občas nějaké puknutí. Udice hledí ohnutými špičkami prutů do nebe a na jejich konci něco svítí a při jejich pohybu je slyšet lehké zvonění. Ve vzduchu je cítit adrenalin…Přesně takovýto pohled se naskytne rybáři lovícímu krále našich vod způsobem „trhačka“. Tento jednoduchý a účinný způsob lovu zaznamenal v posledních letech prudký rozmach.
A o co vlastně jde?
Tento systém se používá většinou při lovu v proudu, kde není možné splávek jiným způsobem udržet na jednom místě. Stejně však jej lze též úspěšně používat i na stojaté vodě, kde například vlivem větru a síly nástražní rybky splávek často bloudí po hladině a často nám zamotá šňůru.
Z těchto důvodů jej přivazuji na tenký vlasec a ten následně o bójku nebo překážku ve vodě. Při záseku se vlasec utrhne a následně zdoláváme zaseknutou rybu, případně, pokud se nám nepodaří dravce zaseknout, tak stáhneme prázdnou montáž, nastražíme novou nástrahu a znovu splávek upevníme. Proto se tomuto systému říká trhačka. Jedná se o jednoduchý systém, který musí být správně sestrojený, neboť kvůli zanedbání některých maličkostí můžeme mít ve finále dost velké problémy. Abychom tomuto předešli, rozeberme si to krok po kroku a pěkně od začátku…
Co budeme potřebovat?
Samozřejmě prut pro lov sumců, multiplikátor. Doporučuji jej přednostně před smekacím navijákem, neboť nekroutí šňůru. Karabiny s nosností minimálně 70 kg, splávek 200 – 300 g, olovo, gumové zarážky, kvalitní háčky a trojháčky, kmenovou šňůru o nosnosti minimálně 70 kg a návazcovou šňůru o nosnosti minimálně 100kg.
Pokud máme nakoupeno vše potřebné, můžeme se pustit do sestrojení celého systému. V začátku chci upozornit na chybu, které se mnozí rybáři dopouštějí. Multiplikátor se prodává i s prstencovou úchytkou prutu, která tam není pro okrasu. Tento prstenec jsem také zpočátku nepoužíval, dokud sumec mému kamarádovi nevytrhl multiplikátor z klasického držáku prutu a zastavil se u prvního očka prutu. Je proto dobré dát si námahu s pečlivým upevněním multíku. Před navíjením šňůry pak oviňte buben multiplikátoru látkovou páskou, neboť tak zabráníte proklouzávání šňůry.
Šňůru před navinutím namočte a teprve potom navíjejte na multiplikátor. Pokud ji navinete suchou a vyvezete nástrahu, při navíjení zpět se může stát, že šňůra nasaje vodu, zvětší objem a při navíjení zpět ji nedostanete celou na buben navijáku. Dále dbejte, abyste šňůru navíjeli napnutou, aby na sebe jednotlivé oviny natvrdo dosedly. Pak se vyhnete dalšímu problému spojenému s jemně navinutou šňůrou, která má tendenci při zdolávání se do sebe zařezávat jednotlivými náviny, a tím ztěžuje chod multiplikátoru. Při dodržení všech těchto zásad můžete přistoupit k sestrojení vlastního systému trhačky. Přiblížím vám celý postup tak, jak jej připravuji já. Celý systém se skládá v podstatě ze dvou sestav – horní a dolní.
Horní sestava
Na šňůru navlečeme obratlík s karabinou, na který se bude vázat trhací vlasec,
potom následuje splávek
a na konci vyrobíme smyčku, která je delší kvůli olovu, které budeme používat.
Na smyčku navlečeme gumovou kuličku jako zarážku, potom olovo u hmotnosti 150 – 200 g, následuje opět gumová zarážka, která tlumí nárazy olova na uzel, a nakonec upevníme karabinu.
Možná vás napadne otázka, proč dávám olovo na smyčku a ne klasicky… je to z toho důvodu, aby se volně nepohybovalo po šňůře. Silná nástražní ryba má mnohdy snahu dostat se k hladině, a tím průběžné olovo sklouzne až ke splávku a systém se zamotá. Když mám olovo napevno, tak nástražní rybu tahá dolů a nepustí ji k hladině. Na upevnění olova však můžete použít i jiný způsob, jako například zápalku, různé zarážky a podobně. Mně vyhovuje právě tato smyčka, neboť při demontáži mám celý systém bez uzlů, které je jinak třeba řezat. Nyní tedy máme hotovou horní sestavu.
Dolní sestava
S touto už bude ulovená (zaseknutá) ryba v přímém kontaktu, proto musí být silnější a preciznější. Můžeme použít více zákonem povoleným způsobů…
První způsob dolní sestavy
První způsob s jedním jednoháčkem – je velmi jednoduchý a určený pro ty, kteří budou nástražní rybku prošívat. Na šňůru o nosnosti 100 kg a délce 70 cm zhotovíme na každém konci smyčku. Horní část je menší a zapíná se do karabiny pod olovo. Spodní část musí být delší, abychom šňůrou mohli prošít rybku, a na konec upevníme trojhák.
Při lovu v proudu prošíváme od hlavy tak, aby byl trojhák v ocasní části. Na jezeře to děláme naopak. Tento způsob nepoužívám tak často, neboť je pracné prošívat rybku, zvláště pak ve tmě.
Druhý způsob s trojháčkem a karabinou
Je v podstatě shodný s prvním způsobem a používám jej pouze v proudu. Nad trojhák ve vzdálenosti 20 cm připevním karabinu, kterou při nastražení zapnu přes nosní dírku ryby.
Pokud je karabina malá, převleču skrz nosní dírku šňůru, jemně přivážu a zapnu do karabiny. Nástraha je při tomto způsobu v podstatě uchycená na karabince. Rybka se neprošívá, ale trojhák jemně zapíchneme pod kůži u řitního otvoru, případně na jiném místě. Nepíchejte rybku hluboko, neboť je to pouze fixační trojhák, který se při záseku musí vytrhnout. Tento způsob jsem si zvolil sám a zčásti nahrazuje sytém jednohák – trojhák, který je ale u nás bohužel zakázaný.
Třetí způsob s dvěma trojháky
Postup je shodný, ale místo karabiny navážeme jednohák a na spodní smyčku též jednohák.
Rybku napichujeme několika způsoby. Buď oba dva háky, nebo napichujeme na horní jednohák a spodní necháme volný, případně spodní smyčku prošijeme u ocasu a potom upevníme jednohák, který visí volně podél těla rybky.
Pro všechny jmenované způsoby platí jedna společná zásada. V proudu umisťujeme horní háček, který je blíže k olovu, do nosní dírky ryby (případně do jiné hlavové části) a háček vzdálenější od olova k řitnímu otvoru.
Při lovu na stojaté nebo mírně tekoucí vodě umístíme háček mezi řitní otvor a ocasní ploutev a spodní shora za hlavu nebo hřbetní ploutev. Samozřejmě si každý může uvázat háčky tak, jak mu to vyhovuje. Já jsem zde pouze připomněl způsoby, které jsou nejjednodušší a zákonem povolené.
Máme za sebou první část zhotovení trhačky a můžeme vyvézt nástrahu. Jak a kam umístíme bójku, jak tam systém upevníme a vše, co s tím souvisí, se dočtete v příštím čísle. Takže nemusíte trávit zimní večery u televize, ale můžete si připravit zásobu systémů.
Peter Martiš www.pmfishingteam.sk









Komentáře