splavek-03Přívalové deště velmi rychle zkalí řeku a mnohé rybáře to může odradit, co byste poradil rybářům, kteří rádi rybaří na plavanou?

Pokud je voda jako „kafe“, tak si raději navažte pár udiček nebo forpasů, protože v takové vodě se dá možná přemluvit nějaký úhoř, ale se splávkem mnoho šancí mít nebudete.

Na druhé straně, pokud se voda začíná přikalovat nebo čistit, tak to znamená rybářské žně a objevují se úlovky, které v čisté vodě nejsou tak časté – zase úhoř a kalnější vodu milují parmy a další ryby. Parmy, ostroretky a třeba i jelci mají rádi proudnější vodu a tudíž, pokud to je možné, tak je budeme hledat v proudnějších úsecích. Kapr, cejn a další podobné ryby mají rádi spíše klidnější vodu a proto, když je chceme lovit, tak si najdeme nějakou tišinu u břehu nebo nějaký „vracáček“.

Na podzim se může velmi rychle ochladit a to jsou dva extrémy. Jak se má rybář plavačkář zachovat v těchto situacích?

Rozhodně to nevzdat a vymyslet něco, co ryby donutí k záběru. Dobré je vzpomenout si na jarní chytání a zkusit zjemnit udici, zmenšit nástrahu apod.

Jaké splávky pro lov kaprů byste doporučil? A jaké háčky pokud jde o tvar a velikost?

V závodní plavané se používají splávky, které mají krátký dřík, kapkovitý nebo kulatější tvar, krátkou a rozhodně silnější anténku. Ptáte se, proč právě takové parametry? Má to velice jednoduché vysvětlení – když zabere kapr, tak rychle vyrazí a jede tak daleko a hluboko, jak mu to amortizér nebo síly dovolí a často se stane, že se vypne nebo utrne. To má za následek ten, že amortizér či prut okamžitě vystřelí splávek, který je pod vodou zpět. Kdyby měl splávek slabou anténku, úzké tělo, tak by ho odpor vody okamžitě rozlámal. V poslední době se používají i splávky, které mají vedení vlasce středem a toho vycentrování mu dovolí použití i slabší anténky. Rád tyto splávky používám, ale spíše na menší kapříky.
Co se týče háčků, tak se používají háčky s kulatějším obloučkem, různě vyhnuté a určitě pevnější stavby, protože při lovu kaprů dostávají dosti zabrat. Háčky ze silnějšího drátu vydrží hodně a netupí se tak rychle.

Chci začít rybařit se splávkem, poraďte mi jaké splávky zvolit pro lov v pobřežních vodách a ve větší vzdálenosti?

splavek-01Na kratší vzdálenost, tedy v pobřežních vodách, můžeme použít klasický splávek, který je upevněný k vlasci na pevno nebo menší anglický splávek. Velikost splávku (klasického) volíme dle podmínek – hloubka, povětrnostní podmínky a také podle toho, jak daleko chceme chytat. Takže, čím větší vzdálenost, hloubka, vítr atd., tak větší splávek a naopak. Důležité je dobře splávek vyvážit a důkladně si změřit hloubku. Splávek musí být vyvážen tak, že z vody vylézá jen anténka a ne půl splávku! Je to logické, protože když bere ryba a kouká vám půl splávku ven, tak ho ryba musí potopit nebo s ním cestovat a to rybu kolikrát odradí a sousto raději vyplivne.
Na delší vzdálenost bych rozhodně doporučil anglický splávek – dobře se sním nahazuje a k vyvážení nám stačí minimální zátěž (pár bročků), což oceníme v mělčích vodách. Anglický splávek se dá použít dvěmi způsoby – na tzv. „propad“ nebo „klouzák“. Zda použít propadovou udici nebo průběžnou, tak to se dočtete níže. Pokud si budete pořizovat anglický splávek, tak raději volte ten, který mám tzv. odnímatelné podložky. Přidáním nebo odebráním podložek můžete zvyšovat nebo zmenšovat zátěž nad obratlíkem a tím tak můžete reagovat na povětrnostní podmínky.

Jaký rozdíl je mezi propadem a klouzavým splávkem a na jaké ryby a za jakých okolností jej využít?

ozdíl mezi „propadem“ a „klouzákem je zřejmý hned na první pohled – u „propadové udice je splávek fixován k vlasci pomocí tzv. téčka a tudíž se po vlasci nepohybuje. U „klouzáku“ se splávek volně pohybuje po vlasci a zaráží se až o horní nebo dolní zarážku.
Propadová udice je oblíbenější díky své jednoduchosti, protože k jejímu sestavení nám stačí prakticky jen splávek, téčko, obratlík a pár broků. lze ji prakticky použít všude tam, kde nám to povolí hloubka a podmínky. Propadovou udici nemůže použít např. tam, kde je hloubka 5 m a máme odhozový prut o délce 4,2 m. Díky tomu, že používáme minimální zátěže (jen pár bročků), tak je u ryb i důvěryhodnější a záběry jsou četnější. Nejběžněji se používá propad v menších hloubkách nebo v létě, kdy ryby sbírají potravu i ve sloupci a propad je v tu chvíli právě ten nejlepší způsob chytání.
Průběžnou udici používáme ve větších hloubkách, kde je silnější boční proud a ten by nám propadovou udici zvedal ode dna. Díky tomu, že se u klouzáku dá použít zátěž od 1g až třeba po 15g, tak nástrahu v těchto podmínkách dostaneme tam, kde potřebujeme. Silný boční proud je i za větrného počasí a zde je také lepší použít klouzák. Dále se klouzák používá tam, kde je potřeba udržet udici přesně a delší dobu na zakrmeném místě, např. při lovu cejnů (ti mají rádi nástrahu v klidu). A v neposlední řadě můžeme použít klouzák i na řece. Průběžná udice je složitější na sestavení a zhotovení nám zabere určitě více času, než u propadu.

splavek-02splavek-03