muskareni-08Jmenuji se Milan Steuer, je mi čtyřicet osm let. Pocházím z moravského města Vsetína. Mé původní povolání je zemědělský inženýr. Lovu ryb na umělou mušku se věnuji od svých osmi let. Jsem „odkojený‘‘ řekou Bečvou. Od svých jedenácti let jsem prošel závodní činností v disciplínách LRU-plavaná, RT-rybolovná technika a LRU-muška, včetně ligových soutěží.Zkušenosti získané závodní činností silně formovaly mou další dráhu muškaře a vazače umělých mušek. První mušky jsem začal vázat zhruba ve svých dvanácti letech. Byly to jednoduché vzory podle Zdeňka Šimka: Březnovka, Rudořitka, Vrbovka, Rybářice. V té době jsem již závodil v rybolovné technice jako žák a později junior za MO Vsetín. Zde jsem začal objevovat krásu dlouhých a přesných hodů muškařským prutem. Muškaření mne pohlcovalo čím dál víc a v osmdesátých letech minulého století se stalo mou dominantní metodou lovu ryb. Od roku 1990 jsem začal vázat mušky profesionálně. Tehdy mne nejvíce lákala tvorba nových vzorů streamerových mušek. Používal jsem hodně barevných až křiklavých materiálů. Navzdory kritice zastánců ,,staré školy“ se ukazovalo, že ryby na tyto podněty reagují pozitivně. Postupně jsem se začal zabývat muškařením na stojatých vodách, lovem nelososovitých ryb, jako jsou kapr, bolen, štika, candát, okoun, parma aj., a vývojem mušek pro jejich lov. Z této doby mám krásné vzpomínky na Liptovskou Maru, Oravskou přehradu, nádrže Dědinky a Stanovnica, kde jsem zažil začátky jezerního muškaření z lodi a boatu. Na přehradě Dědinky, označované také jako Dobšinská, jsem se opakovaně setkal se Zdeňkem Šimkem starším. Měl tuto vodu velmi rád a pokud mu zdraví dovolovalo, zůstával jí věrný. Při našem druhém setkání jsme společně lovili pstruhy z lodě a zaujalo mne, že již v té době používal k lovu pstruhů duhové, ostře oranžové a žlutozelené mušky, které nebyly nepodobné dnešním ,,blobům“. Na muškaření se mi líbí především jeho různorodost, pestrost, možnost rychlých obměn, fyzická náročnost, ladnost a základní fakt, že ryba je lovena na ručně vyrobenou umělou nástrahu, která je originální.

MOŽNOSTI MUŠKAŘENÍ NA MIMOPSTRUHOVÝCH VODÁCH

V minulosti byl pojem muškaření téměř bezvýhradně spojován s lovem lososovitých ryb. V devadesátých letech dvacátého století pak nastává v této oblasti nebývalý rozvoj. Stále více muškařů začíná využívat nových možností technického vybavení a obrovského přílivu informací. Sám na tuto dobu rád vzpomínám a možná bych ji chtěl i znovu zažít. Byla ,,barevná“ a otevírala nové obzory a naděje. Tato doba však také přinesla stále stoupající tlak na naše pstruhové revíry a ani nově vznikající komerční revíry s obsádkou pstruhů duhových jej nedokáží korigovat. Přichází tedy doba, kdy se pstruh obecný stává na některých revírech málem „ohroženým druhem“. Osobně si myslím, že situace by nemusela být ani zdaleka tak hrozivá. Stačilo by, aby každý kdo přichází s muškařským prutem k vodě, bez výjimky dodržoval zákon a rybářský řád a choval se k uloveným rybám rozumně. Každému musí být přece jasné, že rybu, kterou jednou usmrtí, už nikdy neuloví. Muškaření na mimopstruhových vodách může být alternativou pro rybáře, kteří nejsou spokojeni se stavem pstruhových revírů, ale též pro ty, kteří se chtějí dále rozvíjet a hledají určité zpestření. Lov nelososovitých ryb je v mnoha ohledech technicky i fyzicky náročný, ale na druhé straně dokáže přinášet nezapomenutelné zážitky. V mnoha případech vyžaduje mravenčí vytrvalost a trpělivost. Potenciál našich mimopstruhových vod je opravdu velký a nabízí široké spektrum ryb, jež je možno lovit na umělou mušku. Z ryb dravých jsou to – štika, candát, okoun, bolen, sumec. Z ryb nedravých pak – kapr, amur, cejn, karas, lín, plotice, perlín, ouklej, tloušť, jesen, proudník, parma, ostroretka, podoustev. Tyto ryby je možno lovit ve vodách tekoucích i stojatých ve všech ročních obdobích. Myslím si, že téměř každý muškař má ve svém okolí nějakou mimopstruhovou vodu, a pokud chce, dokáže si zde najít rybu, která jej bude nejvíce zajímat, a též vysledovat nejvhodnější období k jejímu lovu.

JAK NA OKOUNY V ZIMNÍM OBDOBÍ

Okoun je na mimopstruhových vodách jednou z nejvděčnějších ,,muškařských“ ryb. V období své vrcholné potravní aktivity je nenasytným hltavcem a můžeme jej ulovit prakticky na každou nástrahu. Mimo tato krátká období však dokáže být rybou náladovou a opatrnou. Zvlášť větší jedince je někdy velmi složité vystopovat a ulovit. Pokud nám to počasí dovolí, můžeme s lovem okounů na umělou mušku začít již v lednu a únoru. Pro lov jsou ideální slunečné dny, kdy se teploty pohybují v plusových hodnotách anebo alespoň kolem nuly, abychom byli vůbec schopni manipulace s muškařským vybavením. V tomto období hledáme okouny ve větších hloubkách. Na hraně původního koryta, na zlomech v blízkosti břehů, u skal spadajících do hloubky. Na tekoucích vodách jsou ,,horkými“ místy hluboké úseky pod proudy, pomalé vracáky, klidná místa jezů a splavů, tůně pod strmějšími břehy atd. Pokud máme možnost lovit z plavidla, je to velkou výhodou. Pro tento lov jsou vhodné jemnější pruty v délkách 2,90 – 3 m pro šňůry ASTMA – 3, 4, 5. Šňůru volíme plovoucí, v super hlubokých místech pak plovoucí s potápivým koncem, stupeň potápivosti max. č. II z důvodu citlivosti celé soustavy. Návazcový materiál pak o síle 0,14 – 0,12. Lovíme se dvěma nebo třemi muškami, které jsou na návazci rozmístěny ve vzdálenosti 60 – 80 cm od sebe. Délka celého návazce se odvíjí od hloubky v místě lovu a může se pohybovat od tří do pěti m. Jako koncovou umístíme mušku s kovovou navlékací kuličkou, která napíná návazec, což zvyšuje citlivost sestavy. Můžeme kombinovat mušky výrazně barevné s muškami v barvách přírodních, kdy,,divoká“ muška působí jako atraktor. V tomto období jsou výborné mušky na zlatých háčcích č. 10, 12, 14 s jemným červeným nebo žlutozeleným ocáskem z prachového peří. Pokud lovíme na větší vzdálenost, necháme po odhození návazec klesnout tak, aby se koncová muška pohybovala co nejblíže nade dnem. Mušky přitahujeme jemnými tahy, které se střídají s fázemi klesání. Hodně záběrů přichází i ve fázi klesání. Přisekáváme jakýkoliv náznak ťuknutí nebo zastavení konce šňůry, neboť záběry okounů v tomto období jsou velmi jemné, někdy až nepostřehnutelné. Pokud ulovíme okouna nebo máme v určitém místě záběr, trpělivě místo prolovíme, neboť je naděje, že jsme našli hejno. Máme-li možnost lovit přímo nad hlubokým místem, použijeme styl krátké nymfy, kdy mušky vedeme přímo pod špičkou prutu a oživujeme je krátkými tahy špičky. Koncovou muškou, např. s wolframovou kuličkou, tak můžeme ťuknout přímo do dna a upoutat pozornost okouna zvířením obláčku kalu nebo akustickým vjemem. Obdobně lovíme i na tekoucí vodě, kde můžeme použít těžší wolframové mušky. Mušky je možno také parfémovat, a vytvořit tak pachovou stopu. Kromě okouna se v tomto období ojediněle dočkáme i záběrů kaprovitých ryb, popř. štiky nebo candáta. Bojovnost okounů ulovených v lednu a únoru sice není nijak převratná, ale muškař upřímně poděkuje v tomto období za jakýkoliv kontakt s rybou.